Šarlata

„Malá píssskoletko. Myslíš si, že se teď musíš bát hlavně Žhavy, ale tak to není. Boj se mě. Brzy budu volná... volná... a postarám se o všechny svoje nepřátele... Jen o tom přemýšlej, až se budeš snažit usnout... Co udělám tvým přátelům, jen co je dostanu do drápů... Jak vzrušující to bude a jaký nepořádek z toho vznikne...“

— Šarlata ke Slunéčce, Nejzářivější noc

Šarlata je dospělá nebeletka, která byla představena v knize Dračí věštba. Byla královnou nebeletů, přičemž byla čtrnáctkrát vyzvána o trůn a měla na starosti boje v aréně nebeletů přibližně devětadvacet let, dokud nebyla uvězněna Žhavou a Rubína, její jediná žijící dcera, nepřevzala její trůn.

Vzhled

Šarlata je silná s oranžovými šupinami a žlutýma očima. Její křídla jsou obrovská a jejich horní strana má kolem okrajů zasazené rubíny. Mezi šupinami nad každým z jejích očí má také vloženou řadu drobných rubínů.

Je o něco větší než Hliňák, ale menší než Poštolka a Dunák. Obvykle se jí kolem rohů vinou prstence dýmu.

Za její vlády ji zdobil jemný kabátek ze zlata, ověšeného rubíny a jantarovými kapkami kolem trupu, dále medailony na krku a kroužky na drápech. Občas také nosí vestu posázenou diamanty s malými očky.

Poté, co byla vážně zraněna Zářeniným jedem a byla uvězněna Žhavou, byly všechny dřívější ozdoby pryč kromě rubínů nad jejím levým okem. Druhá strana jejího mihotavě oranžového obličeje se roztavila v ohavnou černou spáleninu, která zdeformovala její tlamu a odhalovala pod ní záblesk její čelistní kosti. Jedno oko bylo staženo dolů a nepřiměřené ke zbytku obličeje.

Osobnost

Šarlata je šílená, vražedná a jiní draci se s ní jen zřídka hádali.^{[strana # potřeba]} Často zkoumá své drápy, jako by jiní draci byli nesmírně nudní. Žijící v přebytku, Šarlata si užívala zdobení sebe a svého trůnního sálu drahokamy a drahými kovy a byla nedůtklivě rozrušená, když nedosáhla svého. Velmi si váží sebe sama a nechává si dělat portréty k obrazu svému. Není nad lhaním a manipulací a jde do velké míry, aby ovládla draky kolem sebe, aby splnili její příkazy, zejména Hrozenu. Je uhlazenou lhářkou, lstivou a mazanou svými slovy.

Používá strach ze svého násilného hněvu, aby zabránila svým poddaným dělat věci, které se jí nelíbily, a jen zřídka prohrává výzvy ke své autoritě. Nepřijímá od nikoho rozkazy a nebere výhrůžky vážně.

Její shovívavá potřeba „vzrušujících“ forem zábavy znamenala, že její násilná aréna živená válkou byla pro ni velmi důležitá. Přála si pokračovat ve válce, bez ohledu na její dopad na její poddané, pro svou osobní zábavu a pro udržení svého trůnu v bezpečí. Držela také Hrozenu, svoji šampionku v aréně, která byla povzbuzena k tomu, aby bojovala pro Šarlatino pobavení.

Poté, co byla zjizvena Zářeniným jedem, se stala zahořklejší a zlomyslnější, plánovala pomstu a násilí proti dráčatům osudu, princezně Žhavě a její nástupkyni, královně Rubíně.

Životopis

Předsérie

Šarlata byla jednou z nejdéle žijících královen nebeletů, přežila čtrnáct výzev na trůn. Byla také jednou z nejkrásnějších a nejmocnějších královen v celé Pyrrhii. Téměř devět let před knihou Dračí věštba se jí nikdo ani nepokusil napadnout. Bylo to hlavně kvůli Hrozeně, protože se jí všichni báli. V knize Dračí věštba bylo řečeno, že používala arénu k zastrašování svých vyzyvatelů. Šarlata je také jednou z nejbohatších královen. Její trůnní sál byl téměř celý pokryt zlatem a dalšími vzácnými minerály. Rozhodla se spojit s Žhavou, možná proto, že jí Žhava nabídla něco na oplátku a bahnolety ve válce o pískoletské nástupnictví a začala válku využívat k své zábavě. Šarlata by postavila vězně proti sobě v aréně nebeletů a tvrdila, že pokud vyhrají dost bojů, půjdou na svobodu a použila Hrozenu jako svého šampiona. Zmiňuje také, že nikdo nikdy předtím nevyšel na svobodu, protože zemřeli v boji s Hrozenou, nebeletkou, která v sobě měla příliš ohně. Asi před osmi lety vstoupila Poštolka, jedna z jejích nejvěrnějších vojáků, do šlechtitelského programu a snesla jedno velké vejce s dvojčaty. Protože se jeden z dráčat narodilo s příliš mnoho ohněm a druhé s příliš málo ohněm, nařídila Šarlata Poštolce, aby zabila své dráčata a zůstala mimo program po zbytek svého života, což je tradice nebeletů. Navzdory tomu se Poštolka pokusila s nimi uprchnout a přiměla Šarlatu, aby změnila rozkaz: pokud Poštolka zabije jednoho z dráčat, bude jí dovoleno jít na svobodu s druhým. Poštolka zabila toho s příliš málo ohněm, svého syna, svými vlastními drápy, což je čin, který ji pronásledoval po zbytek života. Šarlata však odhalila, že lhala, a nařídila svým strážcům, aby vzali Poštolku zpět k soudu a zabili druhé dráče. Poštolka se pokusila uprchnout s dráčetem s příliš mnoho ohněm, Hrozenou, ale byla popálena při kontaktu s jejími ohnivými šupinami a zanechala jizvy po spáleninách. Byla nucena uprchnout sama a nechala svou jedinou dceru se Šarlatou. Po celá léta se Poštolka bála, že vylíhlé mládě zabila Šarlata. Šarlata pojmenovala dráče Hrozena a díky své nezranitelnosti a planoucím žhavým drápům, které se dokázaly roztavit kovem, vycvičila Hrozenu jako zabijáka a stala se šampiónkou arény nebeletů. Aby zajistila Hrozeninu úplnou a maximální loajalitu, řekla jí, že Hrozena zabila své dvojče tím, že ho upálila, než se vylíhli a její matka se ji pokusila zabít, ale byla zmařena královnou nebeletů. Šarlata také řekla Hrozeně, že potřebuje jíst černé kameny, aby přežila, což byla lež. Když se Hrozena rozzlobila na Šarlatu za to, že neřekla nic o své skutečné matce a odmítla sníst její černé kameny, Šarlata otrávila její skutečné jídlo, aniž by jí řekla, co udělala, aby Hrozenu učinila loajálnější a snadno ovladatelnou.

---

Dračí věštba

Dračí věštba

Paběrač, ukradl poklad Šarlatě a uprchl. To ji vedlo k tomu, že narazila na Hliňáka a Tsunami, kteří unikali ze svého jeskynního domova v hoře s Spáry míru. Po nalezení dua Šarlata okamžitě ukousne hlavu paběračovi, než ji vyplivne a tvrdí, že chutná jako ryba. Řekla jim, aby šli s ní poté, co se Hliňák pokusil vysvětlit, co dělali na území nebeletů šest let. Myslela si, že jí ukradli šperky. Aby unikla, Tsunami nabodla její ocas do země paběračovým mečem, což ji rozzuřilo. To vedlo k tomu, že následovala jejich kouřový signál. Zajala dráčata osudu a Poštolku a zabila Dunáka, zatímco se Blaníkovi podařilo uniknout podzemní řekou, kterou Hliňák a Tsunami předtím použili, aby se dostali z jeskyně. Přišel k ní její strážný a zeptal se jí, jestli chce, aby zabili Blaníka, a ona to odmítla. Šarlata zamkla Slunéčku do klece visící nad jejím sálem, uvěznila Poštolku, použila Zářenu jako živé „umělecké dílo“, které se Zářeně skutečně líbilo, a umístila Hliňáka, Tsunami a Hvězdoplava do arény nebeletů, aby bojovali na smrt. Chtěla nejprve postavit Hvězdoplava proti Tsunami, ale Hliňák to Šarlatě rozmluvil tím, že Tsunami odsoudil jako „jen dalšího mořeleta“, což Tsunami velmi urazilo. Šarlata pak postavila Hliňáka proti Fjordovi, ledoletovi. Když se Fjord chystal zabít Hliňáka, Tsunami všechny rozptýlila tím, že se ve snaze zachránit Hliňáka spustila z podstavce a strhla s sebou všechny ostatní vězně po drátu, který je spojoval. Zatímco se všichni, včetně Fjorda, dívali na ten rozruch, Fjordův obličej a oči postříkal jed a téměř okamžitě ho zabil. Šarlata předpokládala, že ho Hliňák zabil, a prohlásila ho za vítěze. Následující den vedla dramatický soud, když byla Poštolka odsouzena k smrti, Orlovec byl zabit a Hrozena se dozvěděla, kdo její matka doopravdy je, a rozhodla se ji bránit pomocí Šampionova štítu. Poté, co dorazila Žhava, uvěznila tři dráčata v Hrozenině pokoji za to, že přiměli vězně zpívat Objeví se dráčata. Poté, co jim Hrozena pomohla uprchnout, zradila je tím, že řekla královně, kde jsou, aby Hliňáka nechala s ní v Nebeském království. Následující den, což byly vylíhnutiny Šarlaty, se Tsunami střetla s šíleným, vodou zbaveným mořeletem jménem Žáberník, později odhaleným jako její vlastní otec. Navíc, Hvězdoplav a Tsunami museli bojovat proti paběračům poté, co spolu odmítli bojovat. Porazili dva paběrače, než se královna Šarlata rozhodla postavit Hvězdoplava proti skupině ledoletů, kmenu, který nocileti nenáviděli. Než to mohla udělat, Jasnovid přišel zachránit Hvězdoplava a velká skupina nociletů přistoupila k vyvraždění všech ledoletských zajatců. To Šarlatu do značné míry urazilo a rozzlobilo. Šarlata pak postavila Hrozenu proti Hliňákovi, protože věděla, že Hrozena používá Šampionův štít ve snaze zachránit svou matku Poštolku před smrtí, a že Hliňákovi nemohou její ohnivé šupiny ublížit. Během bitvy Šarlata řekla Hliňákovi, aby použil svůj jed, aniž by věděla, že to byla Zářena, kdo má tuto schopnost. Ironicky, když ho o to požádala, Zářena se vzepjala, snadno přetrhla řetěz a vystříkla proud jedu na Žhavu, která před sebe postrčila Šarlatu jako štít. Když jed začal působit, Šarlata křičela bolestí. Poté se předpokládalo, že byla zabita během chaosu a její dcera Rubína vystoupila na trůn.

Dědička trůnu

Šarlata se formálně neobjevila. Dva mořeletští vojáci však tvrdili, že viděli skupinu nebeletů hádat se na hlídce, někteří z nich tvrdili, že Šarlata je stále naživu a je právoplatnou královnou nebeletů, zatímco jiní křičeli: „Za Rubínu!“ V tomto okamžiku byl kmen rozdělen do těchto dvou skupin, nikdo nevěděl s jistotou, co se stalo Šarlatě. Až do knihy Skryté království nebylo odhaleno, že Šarlata byla ve skutečnosti naživu a byla vězněna v Žhavině pevnosti.

Skryté království

Šarlata použila magický artefakt vytvořený magdrakem, zvaný snohost, aby mluvila se Zářenou ve svých snech. Když se Zářena zeptá, kde je, Šarlata řekne, že jí řekne, pokud dešťoletka slíbí, že ji osvobodí. Zářena to odmítla, a to způsobilo, že se bývalá královna rozhněvala, protože věřila, že jí Zářena dluží za poškození jejího dříve dobrého vzhledu svým jedem. Také říká, že ví, kde jsou dráčata. Je pravděpodobné, že blafovala, protože je nikdy nenapadla.

Temné tajemství
O Šarlatě se několikrát zmínil Hvězdoplav, když vyprávěl, co se stalo v Nebeském království. V epilogu se o Šarlatě zmínila Žhava, když mluvila s Doutnákem. Žhava hovořila o tom, jak unesla bývalou královnu a držela svého vězně ve své pevnosti, protože „[nebyla] ve stavu bojovat s Rubínou o trůn.“

Nejzářivější noc

Slunéčka našla Šarlatu v Žhavině pevnosti, když ji Doutnák vedl vedle ní, což odhalilo, že Žhava a její síly ji odnesly pryč poté, co na ni zaútočila Zářena. Pokoušela se Slunčéku v noci vyděsit, ale Doutnákův paběrač, Květinka, jí pomohla cítit se lépe. Šarlata byla držena v Žhavině podivné sbírce a ve své frustraci v ní zničila tolik, kolik jen mohla. Zničila vycpaného nocileta, o kterém se Doutnák zmiňuje, že by Žhavu rozzuřil. Později utekla s pomocí Hrozeny během obléhání Pouštních psanců na Žhavinu pevnost. Slunéčka viděla, jak křídla Šarlaty a Hrozeny odlétají pryč z boje. Před svou záchranou se objevovala v Hrozeniných snech. Po útoku zase zmizela.

Vztahy

Hrozena

Před událostmi knihy Dračí věštba Hrozena udělala, co jí Šarlata řekla, a byla rozhořčena, když bylo Šarlatino jméno uraženo. Toužila potěšit královnu a začala se bát, kdykoli Šarlatu zklamala, navzdory skutečnosti, že Šarlata měla málokdy čas s ní mluvit a byla na ni obvykle naštvaná. Věřila, že Šarlata má obvykle pravdu. Šarlata byla nejblíže matce, jakou kdy Hrozena měla, protože si myslela, že Šarlata zachránila její vejce, ale nařídila Hrozeně, aby každý den zabíjela draky strašlivými způsoby, a poté, co Šarlata zabila Orlovce, byla vůči Hrozenině úzkosti odmítavá. Hrozena věřila, že pokud Šarlata zjistí, že se Hrozena těší z Hliňákovi společnosti, udělá mu něco hrozného, aby ji potrestala. Hrozena později zjistila, že její povinnost jíst černé kameny byla pouze tím, že se Šarlata snažila udržet Hrozenu pod svou kontrolou, protože Šarlata otrávila její běžné jídlo, čímž ji oklamala, aby uvěřila, že černé kameny jsou její jedinou stravovací možností.

Hrozena však stále cítila, že Šarlata byla nějak její zodpovědnost, což způsobilo, že Hrozena osvobodila Šarlatu z pevnosti pískoletů; navíc Šarlata chodila do Hrozeniných snech, když spala, dokud nebyla zachráněna.

Zářena

Šarlata zpočátku viděla Zářenu jako zbytečnou a línou dešťoletku, kterou proměnila v umělecké dílo. Řekla také, že s ní má velké plány. Během svého působení v Nebeském království měla Šarlata Zářenu docela ráda a jejich společný čas považovala za „úžasný“. Poté, co byla zraněna jejím jedem, Šarlata nenáviděla Zářenu za to, že zničila její vzhled.

Žhava

Šarlata se během velké války spojila s Žhavou a zjistila, že válka byla užitečným zdrojem pro bojovníky v její aréně. Občas dávala Žhavě dárky pro svou podivnou věž a Žhavě se obvykle líbily. Později, poté, co byla zraněna Zářenou, ji Žhava zamkla v její pevnosti a to mezi nimi drasticky změnilo vztah.

Citáty

„Tohle je čím dál urážlivější, [...] Jste na mém území. Očividně bydlíte pod mými horami. Jsem ten nejdůležitější drak na stovky mil daleko. Jak se mě opovažujete neznat?“

― ke dráčatům osudu

---

„Ne všichni draci jsou tak moudří jako nebeleti, [...] Ale poslouchej. Když pošleme dráčata do arény, všichni uvidí, jak umírají. Uvidí, jak jsou ve skutečnosti slabá. Ztratí veškerou víru v ně a, co je hlavní, v proroctví. Bude po všem. To je mnohem lepší, než je jenom nechat zmizet. [...] Nesouhlasíš?“

― ke Žhavě ohledně dráčat

---

„To je má nová hračka, [...] Pěkná, že ano? Vsadím se, že jsem jediná královna, která má svého vlastního dešťoleta.“

― ke Žhavě ohledně Zářeny

---

„Tebe jsem se nikdy zabít nesnažila, [...] Měla jsem tě docela ráda. Mohly jsme spolu strávit úžasné časy. [...] To mi připomíná, že jsem chtěla něco zkusit.“

― ke Zářeně

---

„Malá píssskoletko, [...] Myslíš si, že se teď musíš bát hlavně Žhavy, ale tak to není. Boj se mě. Brzy budu volná... volná... a postarám se o všechny svoje nepřátele... Jen o tom přemýšlej, až se budeš snažit usnout... Co udělám tvým přátelům, jen co je dostanu do drápů... Jak vzrušující to bude a jaký nepořádek z toho vznikne...“

― ke Slunéčce

---

„Vím, co chceš, ale nebude to fungovat! [...] Nikdy tě nebude milovat! Můžeš se dál pokoušet zachraňovat jeho přátele, ale nikdo tě nebude nikdy milovat, jenom já! Já jsem jediná, kdo tě přijímá takovou, jaká jsi! Pro všechny ostatní vždycky budeš netvor!“

― ke Hrozeně ohledně Hliňáka

Zajímavosti

• Jedno z oblíbených slov Tui je „vzrušující“, stejně jako Šarlatino.
• V profilu postavy Šarlaty je slovo napsané velkými písmeny nahoře „VAIN“ (ješitnost). Tui zjistila, že ješitnost bude Šarlatina určující charakteristika při hledání vlastností, které jsou neobvyklé najít u padoucha.