Hliňák
- „Chtěl bych být něčím víc než jen živým. Chtěl bych být takovým drakem, o kterém si myslí, že nejsem – takovým, o kterém píšou v proroctvích. Ten drak, který by ji zachránil bez ohledu na to, jak je hrozná.“
- — Hliňák na Zářenu a Tsunami o záchraně Poštolky, Dračí věštba
Hliňák je dospělý bahnolet a hlavní protagonista knihy Dračí věštba. Dříve byl dráčetem osudu a je částečně zodpovědný za ukončení války o pískoletské nástupnictví.
Vzhled
Hliňák je svalnatý, velký, statný a podsaditý, se šikmým hřbetem, tlustým, velkým[1], dlouhým krkem, velkou[2], širokou hlavou a bílými zuby. Je největší z dráčat osudu a má bručivý, hluboký, vřelý hlas. Má také ohnivzdorné šupiny zbarvené do bláta. Jsou teplé hnědé v odstínech bohatého mahagonu a stromové kůry spolu s podtóny zářícího jantaru, hlíny a zlata, které se třpytí mezi a pod jeho šupinami.
Má obrovské nohy a tlusté hnědé drápy, stejně jako blátově zbarvené, masivní, silná hnědá křídla a široké teplé hnědé oči. Jeho pravé stehno je zjizvené po kousnutí dračí zmije, což způsobuje, že kulhá.[3]
Osobnost
Hliňák se na ostatní často usmívá. Je přemýšlivý, zmatený a náhodně hrdinský a zní laskavě bez ohledu na to, s kým mluví. Trvalo mu celý den, než si uvědomil, že palác mořeletů je pod vodou. Je vážný, praštěný, věrný, sladký, příjemný, snadno zmatený, zvědavý, tvrdohlavý a nechce ublížit drakům, kteří mohli být možnými spojenci. Téměř nikdy si nestěžuje, kromě toho, že má hlad. Je důvěryhodný a každá jeho myšlenka je vepsána na jeho tváři. Tsunami ho popsala jako srdce dráčat osudu a uvedla, že bez něj by nebyli schopni naplnit proroctví. Má otevřené srdce a své přátele miluje tak hluboce, že je ochoten pro ně i zemřít.
Zdá se, že má přílišnou chuť k jídlu.
Životopis
Dračí věštba
| Dračí věštba |
|---|
| Hliňákovo vejce bylo prodáno Spárům míru výměnou za dvě krávy a jeho teta Popílka ho přinesla do skryté jeskyně, kde bylo vychováno pod dračími strážci. Bohužel Popílka zemřela Hliňák se vždy cítil špatně za to, že „napadl“ ostatní dráčata osudu ještě ve vejci, a dělal si starosti o své vnitřní monstrum, které se z něj Poštolka, jedna ze strážcích dráčat, snažila denně probudit. Tsunami, mořeletka z proroctví, sarkasticky říká v Dračí věštbě: "Ještě štěstí, že vy, velcí draci, jste tu, abyste nám o tom neustále vyprávěli." poté, co kousla Poštolku na obranu Hliňáka, když je Poštolka vůči němu bezcitná. Hliňák vyrůstal s ostatními dráčaty osudu, Tsunami, Zářenou, Slunéčkou a Hvězdoplavm pod velkou horou v Nebeském králoství. Vychovali je Poštolka, Dunák a Blaník, členové Spárů míru, i když měli nízké mínění o svých opatrovnících a prvních šest let jejich života nazývali „uvězněním“. Hliňák měl potíže s bojovým výcvikem s Poštolkou, která na něj pravidelně útočila ohněm a stěžovala si, jak je příliš mírný a dožadovala se toho, aby viděla více z „malého zlomyslného monstra“, kterého v něm údajně viděla, když se vylíhl, s odkazem na jeho epizodu lámání-vajec. Když byla dráčata dost staří, měli opustit jeskyni a splnit proroctví. Všichni však měli touhu uniknout ze své omezené existence, s výjimkou Slunéčky. Jednoho dne navštívil jeskyni autor dračího věštby Jasnovid, aby si dráčata prohlédl.
|
| Dědička trůnu |
|---|
| Po většiny knihy Dědičky trůnu byl Hliňák uvězněn se svými přáteli; Slunéčkou, Zářenou a Hvězdoplavem od |
| Skryté králoství |
|---|
| Poté, co dráčata utekla z Mořského králoství, zamířily do Pralesního králoství, kde byl Hliňák uspán uspávací šipkou, aby se dostal do vesnice dešťoletů. Zatímco Jambu prováděl Zářenu po vesnici, Hvězdoplav se bavil tím, že si ve spánku hrál s Hliňákem tak, že mu válel meloun před nosem a sledoval Hliňákovu reakci. Hliňák zareagoval tak, že si toužebně povzdechl a zamrskal jazykem, později prohlásil, že jídlo v jeho snu „vonělo jako meloun“ a že to bylo trochu divné. Později, když byla Zářena uvězněna nocilety, Hliňák a Smrtonoš ji přišli zachránit a Hliňák pomohl odrazit nociletské stráže poblíž tunelu do deštného pralesa tím, že na ně házel žhavé uhlíky. On, Zářena a dešťoletské dráče jménem Kynkažu nakonec úspěšně unikli, zatímco Smrtonoš zůstal pozadu s nocilety. Hliňák později stál na stráži u tunelů na ostrov nociletů se Hvězdoplavem. Poté, co se Zářena stala královnou, se vrátil od tunelu, aby jí řekl, že Hvězdoplav je pryč a falešně odhadl, že Hvězdoplav šel varovat nocilety. |
| Temné tajemství |
|---|
| Hvězdoplav se pokusil použít snohost, drahokam očarovaný magdrakem, který uživateli umožňoval navštívit sny ostatních, navštívit Hliňáka v jeho snech, ale Hliňákovi nepřipadalo, že by Hvězdoplav vyskakoval do jeho snů rušivě nebo dokonce abnormálně. Zdálo se, že si myslel, že Hvězdoplav je součástí snu. Hliňák byl viděn, jak jí nebo „hoduje“, a byl nesmírně potěšen, protože tam s ním byli jeho sourozenci. Když se Hvězdoplav vrátil do deštného pralesa, Hliňák byl druhým dráčetem osudu, který ho viděl, a byl více než šťastný, že vidí svého nejlepšího kamaráda/bráchu bezpečně zpět. Když byl Hvězdoplav zraněn požárem sopečné exploze, Hliňák ho chránil svými křídly, chránil ho a nesl tunelem mimo nebezpečí, ačkoli nocilet stále ztrácel zrak. Láva stále pálila Hliňáka a skutečnost, že riskoval všechnu tu bolest, aby zachránil Hvězdoplava, opět ukazuje jeho ochotu snášet intenzivní bolest nebo smrt pro své přátele. |
| Nejzářivější noci |
|---|
| Hliňák se poprvé objevil, když vyletěl z tunelu a chránil Hvězdoplava. Slunéčka se zmínila, že dráčata osudu mohli být jako náhradní dráčata, nebýt jeho laskavosti a podpory. Dokud se Slunéčka nevrátí do Pralesního králoství, nebylo o něm více zmiňováno. Hliňák se setkal se Slunéčkou, když vyšel z chýše léčitelů, srazil ji dolů a řekl jí, jak věěl, že bude v pořádku. Když byli dráčata v pevnosti, Žhava odtrhla vršek krabice, kterou jí poslala Žára, a vytáhla dračí zmiji. Druhá vyskočí a kousne Žhavu a zabije ji, ale během toho ji zabije i Žhava. Druhá zmije zamířila ke Hvězdoplavovi, Sudici a Slunéčce, ale Hliňák je srazil z cesty a místo toho byl uštknut on. Černé žíly se brzy začaly šířit po celém jeho pravém stehně. Hrozena odnikud vyletěla, řekla, že „ho nenechá zemřít“ a vypálila jed tak, že zabodla své drápy na části jeho nohy, která byla uštknuta, odstranila a vypálila jed, a Hliňák přežil, i když zůstane zjizvený a bude kulhat po zbytek života. |
Vztahy
Zářena je jedna z Hliňákových nejbližších přátel. Popisuje ji jako „chytrou a krásnou“ a cítí se špatně, když si myslí, že Zářena spala, když byla zobrazena jako „umělecké dílo“. Zmiňuje se, že Hliňák jí často dával dárky. Když se Zářena objeví poté, co Poštolka řekla, že ji chce zabít, Hliňák si proplete svůj ocas s tím jejím. Když Zářena zmizí, Hliňák se o ni začne bát a jde se Smrtonošem, aby ji zachránil z ostrova nociletů.
Když se s ním Hrozena setkala, byla zvláštně nadšená, když zjistila, že Hliňák věřil, že se během líhnutí pokoušel zabít své líhnoucí se kamarády, ale poté, co Hliňák přiznal, že doufal, že není stejný jako Hrozena, byla zraněna. Ráda si povídá s Hliňákem a považuje ho za „hustýho“. Hrozena věřila, že Hliňák ji má rád takovou, jaká je, a přestože Hliňák vůči ní váhal, zjistil, že Hrozena není úplně trapná a měla smutek, který pochopil. Je k ní upřímný a ona neuposlechla Šarlatiny příkazy, aby si s ním promluvila, kromě toho mu přinesla bahno a jídlo, aby mu pomohla vyléčit se z arény. Když s ní mluvil, Hliňákova vina za Fjordovu smrt a zajetí jeho přátel se zdála lehčí a mimo arénu ji považuje za laskavou. Po Orlovcovi smrti se Hliňákovi vyhýbala, protože ho chtěla udržet mimo nebezpečí, ale snadno se rozzlobila a žárlila, když se Hliňák zmínil, jak jsou pro něj Zářena a Slunéčka důležité, a později zradila Hliňáka a jeho přátelé Šarlatě, protože se bála, že odejde. Hliňák cítil smutek nad její zradou a vinu za to, že jí poté důvěřoval, ačkoli cítil pro Hrozenou sympatie, protože neměla žádné jiné přátele. Po útěku z Nebeského království Hliňák pozval Hrozenu, aby se k němu a jeho přátelům připojila na cestu do Delty diamantové tříště, a přestože Hrozena odmítla, učinila tak s odůvodněním, že dokud nebude bezpečnější a lepší, věří, že si nezaslouží jít s nimi.
Sourozenci
Hliňák má šest sourozenců: Rákose, Moučálouna, Okráka, Chřastálu, Bažantku a Jeřábku. Potkal je všechny kromě Jeřábky, když Hliňák a Zářena – která byla převlečená za bahnoletku – šli za jeho matkou. Jeřábka zemřela v první bitvě sourozenců mezi Žhavinými a Plamenými aliencemi, než je Hliňák navštívil. Pokud by jeho vejce nevzali Spáry míru, Hliňák by byl velkřídelcem oddílu. V Hliňákově nepřítomnosti se Rákos stal celkřídelcem. Zeptal se, jestli Hliňák chce být jejich velkřídelcem, ale Hliňák odmítl Rákosovu nabídku, protože věděl, že Rákos by odvedl mnohem lepší práci, vyrostl s bahnolety a měl naprostou důvěru a loajalitu všech jejich sourozenců. Když Hvězdoplav použil svůj snohost, viděl Hliňáka snít o svých sourozencích. Hvězdoplav řekl, že Hliňákovi sourozenci byli "další draci, které musíme zachránit."
Stejně jako u ostatních dráčat, Hliňák považuje Hvězdoplava za bratra. Nechal se uštknout dračí zmijí, která byla určena pro Hvězdoplava, a chránil ho, když sopka Pevnosti nociletů explodovala. I když Hliňáka občas přednášky Hvězdoplava nudí, hodně mu na něm záleží, a to natolik, že by riskoval svůj život, aby byl v bezpečí. Hvězdoplav vidí Hliňáka jako jeho velkřídelce, stejně jako ostatní dráčata. Celkově vzato, Hvězdoplav a Hliňák mají dobrý vztah.
Slunéčka je Hliňákova jako malá sestra a on se k ní tak chová. Když se Hliňák rozhodl cestovat po řece pod horou, Slunéčka řekla: "Neopovažuj se zemřít!" Hliňák chtěl také zachránit Slunéčku, když byla uvězněna v kleci v Nebeském králoství, jakmile se dozvěděl, kde je, poté, co požádal Hrozenu o informaci. Když chce Slunéčka vysvětlit svou představu o šipkách v útoku dešťoletů, obrátí se na Hliňáka, protože si myslí, že bude poslouchat. Zdá se, že je to drak, kterému se svěřuje a kterému nejvíce důvěřuje. Hliňák se nechá uštknout dračí zmijí, aby zachránil Slunéčce život, a říká, že by to udělal znovu a znovu, kdyby mohl. Je jedním z mála draků, kteří berou Slunéčku vážně, jak se ukázalo, když Hliňák věnoval pozornost "divnému krabovi" Slunéčky nalezeného v podzemní řece.
Tsunami patří mezi Hliňákovi nejbližší přátele. Našla a vyléčila ho, když byl Hliňák zalitý bílým slizem v podzemní řece a jeho šupiny hořely bolestí. Také probodla Šarlatin ocas mečem, aby jí a Hliňákovi umožnila odletět od královny nebeletů. Později Hliňáka nazve „hezkým idiotem“ a naznačí mu, že se Hrozeně líbí, ale on tomu nerozumí. V průběhu knihy se Tsunami často vloží do konverzace, když Hliňák mluví o Zářeně a Slunéčce před Hrozenou, protože se zdá, že chápe, že Hrozena žárlí. Poté, co ona a Hliňák utečou zpod hory, Hliňák si všimne, jak krásné a lesklé byly její šupiny v úplňku (říká, že vypadaly jako smaragdy). Ve slunečním světle poté řekl, že vypadala, jako by byla vyrobena ze safírů. V Dědičce trůnu říká, že měla city ke Hliňákovi a Hvězdoplavovi, ale dostala se ze své zamilovanosti, když si uvědomila, že Hliňák ji považuje za sestru a že Hvězdoplav je „příliš otravný“. Byla také druhá, která se vylíhla za nejjasnější noci, a první vejce, kterému se Hliňák snažil pomoci s vylíhnutím.
Rodokmen
Citáty
- „Písk písk písk! A další protivné pabračské zvuky! Přišel jsem ukrást poklad nádhernému drakovi!“
- ― působící jako paběrač (Dračí věštba, strana 44)
- „Hele nechte toho. Přestaňte na sebe vrčet. jako byste byli Minipoštolky. Nikdo tady není spokojený. Slunéčka se s tím vyrovná po svém, to je všechno. Ale nezapomeňte, co jsme rozhodli - nás pět bude držet pohromadě, jinak se všechno zhorší, nebo ne?“
- ― na Hvězdoplava a Tsunami (Dračí věštba, strana 51)
- „Chtěl bych být něčím víc než jen živým. Chtěl bych být takovým drakem, o kterém si myslí, že nejsem – takovým, o kterém píšou v proroctvích. Ten drak, který by ji zachránil bez ohledu na to, jak je hrozná.“
- ― na Hrozenu, o záchraně Poštolky (Dračí věštba)
- „Hele. Je v pořádku, že si Hvězdoplav dělá starosti. Ani nevíme, jestli je královna Šarlata naživu, anebo ne. Ale. Vím, že chceš co nejrychleji vyhledat mořelety. Tak je místo hádek pojďte najít. O to dřív se pak můžeme dostat do bezpečí.“
- ― na Tsunami (Dědička trůnu, strana 32)
- „S hostinou! Tenhle příběh končil hostinou! Když se ztracená princezna vrátila domů, její rodiče byli tak šťastní, že vystrojili hody. Na to si vzpomínám. Snědli celou velrybu. To byla dobrá hostina. Vsadím se, že bych dokázal sníst velrybu. Myslíte, že nám vystrojí hostinu?“
- ― na dráčata osudu o Ztracené princezne (Dědička trůnu, strana 32-33)
- „Já jsem vzhůru. Jenom čekám, až se Zářena a Tsunami přestanou hádat. Zdálo se mi o ovci, buvolovi a medvědovi. Všichni byli na stole přede mnou a já jsem se musel rozhodnout, kterého sním nejdřív. Jo, a všichni voněli jako melouny. To bylo docela divné.“
- ― na Slunéčku (Skryté králoství, strana 78)
- „Nemáš hlad? Někde tu je velký bažant. No asi jsem ho už snědl. Promiň.“
- ― na Hvězdoplava ve snu (Temné tajemství, strana 185)
- „Hele, to je v pořádku. Není to tak špatný osud, Slunéčko. Kdybych musel, klidně bych umíral znovu a znovu, abych zachránil tebe a Hvězdoplava.“
- ― na Slunéčku (Nejzářivější noc, strana 293)
- „Já vím, jakou budoucnost chci mít já. Chci spát a napořád se přátelit s vámi. Jo, počkat, a chodit na hostiny. Na spousty hostin.“
- ― na dráčata osudu (Nejzářivější noc, Epilog, strana 319)
Fakty
- Hliňák často sní o jídle[4] a někdy sní o tom, že mu Hvězdoplav pořádá přednášky.[5]
- Hliňák není moc dobrý v pravopisu.
- Hliňákovo vejce je v grafické novele zobrazeno jako hnědé místo krvavě červené.
- Původně měl být zamilovaný do Zářeny, ale Tui se nakonec rozhodl, že to nebude fungovat.
- Hliňák byl první postavou Ohnivá křídla, se kterou Tui kdy přišla.
- Hliňák má rád mokré a slizké textury.
- Hliňákovo oblíbené jídlo je kráva.
Reference
- ↑ Temné tajemství, strana 186
- ↑ Temné tajemství, strana 68
- ↑ Nejzářivější noc, strana 296
- ↑ Temné tajemství, strana 185
- ↑ Temné tajemství, strana 186







