Močáloun

„Udělám, cokoliv řekneš“

— Močáloun k Rákosovi, Temné tajemství

Močáloun je dospělý bahnolet, který byl představen v knize Dračí věštba.

Vzhled

Močáloun má hnědé oči.

Osobnost

Močáloun je extrémně nervózní a nejistá postava a podle Okráka létá „extrémně rychle“. Jako většina bahnoletů se velmi stará o své sourozence a bojí se, že uvidí dalšího z nich zemřít jako Jeřábka. Stejně jako ostatní jeho sourozenci si válka neužil a často si přál, aby skončila.

Zdálo se, že se nikdy nevzpamatoval ze smrti své sestry Jeřábky, která byla zabita v bitvě mezi Plameninou a Žhavinou armádou během velké války. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první bitvu jeho jednotky, následky událostí ho ještě více poznamenali a možná i traumatizovali.

Životopis

Dračí věštba

Močáloun se vylíhl spolu s Rákosem, Chřastálou, Bažantkou, Jeřábkou a Okrákem v Bahnitém království. Protože Hlinák byl jejich matkou Orobinou prodán Spárům míru, byli vychováni s Rákosem jako jejich velkřídlecem. Poté, co utekli z Nebeského království, Hliňák a ostatní dráčata osudu se dostali do Bahnitého království, zatímco je pronásledovala Žhava a její vojáci. Skupina se s ním setkala a byla nadšená, že ho poprvé viděla, což mu pomohlo uzavřít mír sám se sebou. Navzdory jejich protestům nechali Hliňáka odejít, aby se stal velkřídlecem prorockých dráčat, a nechali Rákose, aby zůstal jako velkřídlec jednotky, s pochybnostmi o jeho vůdcovství ohledně skutečnosti, že Hliňák byl jejich skutečnám velkřídlecem.

Skryté království
O Močálounovi se zmínila Zářena, když přemýšlela o tom, kam by po proroctví šla dráčata.

Temné tajemství
Močáloun byl zmíněn v prologu se svými sourozenci, když ledoleti zaútočili na pískoletské hlídky poblíž. Byl vyděšený a vrhl se na Rákose ve vzduchu, přičemž Rákose málem sundal s sebou. Močáloun se objevil v Hliňákově snu se svými dalšími sourozenci, když Hvězdoplav ve snu navštívil Hliňáka.

Nejzářivější noc
Močáloun a jeho sourozenci byli viděni, když Slunéčka a Hliňák šli k bahnoletům poslat zprávu Žhavě. Přiznal, že se cítil na pozoru před plánovaným útokem bahnoletů na ledolety. V epilogu byl zase zmíněn jako kandidát na Akademii Nefritové hory.

Citáty

„To bylo hrozné, [...] Myslel jsem, že všichni zemřeme.“

― ke svým sourozcům

---

„Jedině že by sis myslel, že bychom měli odejít, [...] Udělám cokoliv řekneš.“

― ke Rákosovi

---

„Co tady ti ledoleti vůbec dělali?“

― ke svým sourozcům

---

„Doufám, že přežijeme i tu příští [bitvu].“

― ke svým sourozcům